Předběžné opatření

Předběžné opatření § 74 a násl. občanského soudního řádu, §102 a násl. občanského soudního řádu

 Předběžné opatření je institut sloužící k tomu, aby v případě, je-li to nezbytné, byly předběžně, tj. prozatímně upraveny poměry účastníků nebo pro případ, že je zde obava z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí.

§74 – Před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.

§102 – Je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

V rámci občanského soudního řádu (o.s.ř.) existují dvě varianty předběžných opatření, a to podle §74 a podle §102 o.s.ř.. Základní rozdíl je v tom, zda se předběžné opatření nařizuje před zahájením řízení, či v jeho průběhu.

Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních dále upravuje některá zvláštní předběžná opatření pro určité specifické situace např. předběžné opatření upravující poměry nezletilého dítěte, které se ocitlo ve stavu nedostatku řádné péče (§ 452 a násl.), a dále předběžné opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí § 400 a násl.). V § 12 zákona o ZŘS jsou dále stanovena speciální pravidla k obecné úpravě obsažené v o.s.ř. aplikovatelná na tyto typy řízení.

Návrh

Předběžné opatření se zahajuje obecně na návrh. To neplatí v případě § 12 zákona č. 292/2013, kdy lze nařídit předběžné opatření i bez návrhu, lze-li i bez návrhu zahájit řízení samotné (tedy např. řízení ve věcech péče o nezletilé, řízení o svéprávnosti, řízení opatrovnické, řízení ve věcech nezvěstnosti a smrti.). V takových případech nařizuje soud předběžné opatření z úřední povinnosti.

Návrh na nařízení předběžného opatření se vždy podává k soudu, který je příslušný k rozhodnutí ve věci samé. Z tohoto pravidla jsou dále uvedeny výjimky v §400 a § 452 zákona o ZŘS.

Smyslem a účelem předběžného opatření je vždy pouze prozatímní úprava práva a povinností mezi stranami. Jak vyplývá z dikce zákona, předběžné opatření se nařizuje po splnění jedné ze dvou skutečností a to:

• je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků
• je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen

Při posuzování zda je tu dán jeden z těchto dvou důvodů musí mít soud z důkazů předložených navrhovatelem za prokázané, že tu tato potřeba je. Jiné okolnosti relevantní pro posouzení, zda by mělo být předběžné opatření nařízeno, pak postačí, budou-li tyto okolnosti alespoň osvědčeny. Zda jsou či nejsou tyto okolnosti osvědčeny, vyplývá z předložených důkazů, které navrhovatel označí v návrhu. Navrhovatel předběžného opatření musí splnit zejména dvě procesní povinnosti, aby bylo jeho návrhu vyhověno – musí alespoň osvědčit existenci žalovaného nároku a vedle toho prokázat skutečnosti, které odůvodňují obavu, že by výkon budoucího rozhodnutí mohl být ohrožen. Rozdíl pojmů „osvědčit“ a „prokázat“ spočívá v míře jistoty o pravdivosti zatím pouze tvrzeného skutkového stavu věci (k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29.9.2014, č.j. 1 Cmo 162/2014-222)

Návrh na nařízení předběžného opatření musí obsahovat náležitosti dle § 42 odst. 4 a dle § 75 zákona č. 99/1963 Sb., mimo jiné údaj o tom, kterému soudu je návrh určen, kdo návrh činí a jaké věci se týká, tj. vylíčení skutečností, které odůvodňují takové předběžné opatření, jaké je navrhováno, co se návrhem sleduje, tj. jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá, podání musí obsahovat označení dne, v němž bylo vyhotoveno a podpis podatele nebo jeho zástupce, vylíčení skutečností o tom, že je třeba zatímně upravit poměry účastníků nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.

Je-li navrhováno nařízení předběžného opatření pro obavu, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vyžaduje, aby navrhovateli již svědčilo rozhodnutí, popřípadě listina, která je titulem pro výkon rozhodnutí. Toto rozhodnutí, popř. listina nesmí být vykonatelná, popř. jsou tu závažné důvody, pro které nebylo možno zahájit vymáhání splnění povinnosti po povinném.  Současně musí být prokázány skutečnosti, které odůvodňují obavu, že by výkon rozhodnutí byl ohrožen (zejména v důsledku chování dlužníka).

Chce-li navrhovatel, aby návrh na předběžné opatření byl úspěšný, je třeba učinit další kroky, které zákon předpokládá. Zejména je nutné připojit listiny, jichž se navrhovatel dovolává a složit peněžní jistotu ve výši 10.000 Kč, a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti ve výši 50.000 Kč. Tato bude sloužit k náhradě případně vzniklé škody, která může vzniknout nařízením předběžného opatření, které bude následně zrušeno jako nezákonné. Pokud nebude jistota složena na účet soudu nejpozději stejný den, kdy došlo k podání návrhu, je to důvodem pro odmítnutí návrhu ze strany soudu. Ke skládání jistoty jsou však výjimky, a to ty uvedené v §12, odst. 3 zákona o ZŘS.

Obsah nařízeného předběžného opatření

Dle § 76 občanského soudního řádu předběžným opatřením může být účastníku například uloženo, aby platil výživné, aby složil peněžitou částku nebo věc do úschovy u soudu, nenakládal s určitými věcmi nebo právy nebo něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel. Opatření se může týkat jakékoliv věci ve vlastnictví dotčeného účastníka. Uložit takovouto povinnost jde i třetím osobám, avšak jedině v případě, že na nich lze tuto povinnost spravedlivě požadovat.

Důsledky vydaného předběžného opatření

Předběžné opatření je ze své povahy rozhodnutím prozatímním, nesmí nikterak předjímat rozhodnutí ve věci samé, a z toho důvodu, není možné předběžným opatřením uplatňovat totožný návrh jako ve věci samé. Předběžné opatření je taktéž rozhodnutím dočasným, a proto by vždy mělo být nařizováno pouze na omezenou dobu. Ta může být vyjádřena lhůtou, dnem do kdy předběžné opatření platí, či může platit do doby, než bude rozhodnuto o věci samé. Soud může v usnesení o nařízení předběžného opatření stanovit, že bude trvat jen po určitou dobu, i když se toho (navrhovatel) nedomáhal.

Nařídí-li soud předběžné opatření, uloží také navrhovateli, aby podal u soudu návrh na zahájení řízení (žalobu) ve věci samé, a to ve lhůtě, kterou současně stanoví. Předběžné opatření soud zruší, jestliže pominou důvody, pro které bylo nařízeno.

Jiná situace je u zvláštních předběžných opatření podle zák. o ZŘS.

Předběžné opatření dle § 400 a násl. zákona č. 292/2013 Sb. bude trvat měsíc od jeho vykonatelnosti (§ 408) a jeho trvání může být, v závislosti na zahájení ve věci samé, prodlouženo. Předběžné opatření dle § 452 a násl. zákona č. 292/2013 Sb. bude trvat měsíc od jeho vykonatelnosti (§ 459) a jeho trvání může být prodlouženo.

Vykonatelnost a opravný prostředek

Proti usnesení o tom, že soud nařizuje předběžné opatření, je možné podat řádný opravný prostředek a to odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne (možnost podat odvolání je dále upravena i v § 409 a 463 zákona o ZŘS), kdy bude účastníku toto usnesení doručeno. Odvolání se podává u soudu, který usnesení vydal, kdy o tomto odvolání rozhoduje soud druhého stupně. Písemné vyhotovení předběžného opatření se vedle účastníků doručuje též třetí osobě (pokud ji byla uložena povinnost), a jde-li o povinnost nenakládat s nemovitostí, doručuje se příslušnému katastrálnímu úřadu.

Předběžná vykonatelnost předběžného opatření, je to, co z tohoto institutu dělá tak výjimečný nástroj ochrany práv. Usnesení o předběžném opatření je vykonatelné vyhlášením, popř. doručením, a je titulem pro nařízení výkon rozhodnutí (exekuční titul) i přesto, že nenabylo právní moci. Soud však může v odůvodněných případech rozhodnout, že usnesení o nařízení předběžného opatření je vykonatelné až po právní moci rozhodnutí, jestliže tomu nebrání povaha předběžného opatření nebo jestliže tím nebude zmařen jeho účel.

Závěrem

Předběžné opatření je díky lhůtám, které má soud k rozhodnutí o podaném návrhu, rychlou a efektivní cestou, jak se domoci ochrany práv, o nichž se vede soudní řízení, resp., o nichž se řízení teprve povede. O návrhu na předběžné opatření rozhodne předseda senátu bezodkladně. Není-li tu nebezpečí z prodlení, může předseda senátu o návrhu na předběžné opatření rozhodnout až do uplynutí 7 dnů poté, co byl podán. Díky předběžné vykonatelnosti je předběžné opatření závazné, a je možné jeho výkon vymáhat nařízením exekuce – výkonu rozhodnutí, a to velmi rychle (viz článek Návrh na výkon rozhodnutí, návrh na zahájení exekuce)

Vedle předběžných opatření je dále možno u soudu žádat, aby tento opatřil či zajistil důkazy podle §78 o.s.ř a §102 odst. 2 o.s.ř. (viz článek Zajištění důkazu)