Předžalobní výzva
Předžalobní výzva ve smyslu § 142a o.s.ř.
(1) Žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.
(2) Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci přiznat i v případě, že žalobce žalovanému výzvu k plnění za podmínek uvedených v odstavci 1 nezaslal.
Právní úprava
Institut předžalobní výzvy byl do občanského soudního řádu zaveden novelou občanského soudního řádu a to dne 1.1.2013 zákonem č. 396/2012 Sb. Jeho úkolem bylo motivovat věřitele, aby před unáhleným vymáháním pohledávky po dlužníku, zejména pohledávek bagatelních, ještě jednou, naposledy, vyzvali dlužníka k dobrovolnému plnění. Zákonodárce motivoval věřitele k tomuto kroku tak, že chce-li věřitel soudem přiznat náhradu nákladů řízení, je třeba v souladu s §142a o.s.ř. zaslat dlužníkovi předžalobní výzvu, kterou bude vyzván k dobrovolnému plnění, pod hrozbou soudního vymáhání. Takováto výzva pak má motivovat dlužníka, aby pod pohrůžkou nemalých nákladů spojených vymáháním příslušné pohledávky, raději volil plnění dobrovolné. Slovy tehdejšího ministra spravedlnosti k účelu zavedení institutu výzvy, bylo účelem upomínky, aby byli „výrazně postiženi pouze ti, kteří věděli, že dluží, měli šanci zaplatit, a přesto dobrovolně nezaplatili“, případně aby bylo zabráněno „praktikám věřitelů, kteří (primárně) neměli zájem na dobrovolném (mimosoudním) zaplacení svých pohledávek, nýbrž právě na „zvýšení“ těchto pohledávek o náklady soudního řízení (…), které často výrazně převyšovaly samotnou pohledávku“.
Náležitosti výzvy
Samotné náležitosti výzvy nevyplývají všechny přímo z dikce zákonného ustanovení. Dovozujeme je z úmyslu zákonodárce, z běžné praxe i následné judikatury.
Kdy: Jak vyplývá ze zákona, je třeba předžalobní výzvu odeslat nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení na doručovací adresu dlužníka, popř. jeho poslední známou adresu. Dále je třeba (ač to ze zákona nevyplývá), aby pohledávka, kterou po dlužníkovi věřitel požaduje, byla splatná, neboť před její splatností není dlužník povinen plnit a taková výzva pak nebude splňovat účel shora uvedený, zejména nebude dlužníka upozorňovat na neplnění jeho povinnosti, neboť tu neplní až prvního dne prodlení.
Komu: V první řadě pochopitelně věřitel odesílá předžalobní výzvu dlužníkovi, tedy tomu, kdo má plnit. Je-li dlužníků víc, tak samozřejmě každému z nich zvlášť, a to včetně všech jejích ručitelů. Skutečnost, že nový občanský zákoník nestanoví povinnost zasílat hlavnímu dlužníku výzvu k plnění (nikoliv přežalobní) je-li zřejmé, že dluh nesplní a umožňuje zaslání výzvy rovnou řučiteli. Nemá dle našeho názoru vliv na povinnost doručit, i v tomto případě, předžalobní výzvu jak dlužníku, tak ručiteli, aby vyvolala požadované účinky.
Co: Předžalobní výzva musí zejména obsahovat označení dlužníka, popř. dlužníků, i věřitele. Dále musí být patrno, jakého plnění se věřitel domáhá a zejména z jakého titulu (tj. z jakého právního důvodu má věřitel nárok plnění od dlužníka vyžadovat), vč. označení dne, který je prvním dnem dlužníkova prodlení (jak již bylo řečeno shora). V případě peněžitého plnění je třeba taktéž vyčíslit částku, jejíhož zaplacení se věřitel domáhá a t ovč. Úroků z prodlení popř. smluvních pokut. Dále dle konstantní judikatury je nezbytné, aby bylo ve výzvě jasně věřitelem dlužníkovi sděleno, že v případě neplnění dle výzvy hrozí dlužníkovi vymáhání pohledávky soudní cestou. Dle usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 1 Co 524/2013, ze dne 12. 2. 2014, je podstatnou náležitostí (essentialia negotii) výzvy k plnění podle § 142a o.s.ř. je také upozornění na hrozící soudní vymáhání žádaného plnění, bez něhož žalobci, který měl úspěch ve věci zahájené po neúspěšném požadavku na dobrovolné plnění, právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému nevznikne; ustanovení § 142a odst. 2 o.s.ř. tím není dotčeno. Tedy je povinností věřitele dlužníka na bezprostřední hrozbu soudního sporu vč. možnosti zvýšených nákladů, upozornit.
Nejednotný názor potom panuje v otázce, zda musí samotná výzva obsahovat určení, že jde o předžalobní výzvu dle § 142a o.s.ř.. Dle našeho názoru lze označení výzvy odkazem na § 142a, občanského soudního řádu jen doporučit, a rozlišit tak neomylně výzvu k plnění, od předžalobní výzvy dle tohoto ustanovení.
Jak: Pro následující soudní řízení je vhodné, aby výzva byla odeslána některým z prokazatelných způsobů doručování, a to buď datovou schránkou, popř. v písemné. Lze jen doporučit odeslání předžalobní výzvy doporučeně s dodejkou, a zlepšit tak své postavení v případném soudním sporu ohledně dokazování skutečnosti, že výzva byla skutečně dlužníkovi odeslána. Splní-li věřitel požadavek odeslání na adresu dlužníka pro doručování, případně na poslední známou adresu dlužníka, není pak rozhodné, zda si dlužník tuto výzvu skutečně převezme, či se skutečně na takové adrese zdržuje. Zákonné ustanovení vyžaduje nicméně pouhé „zaslání“, nikoliv doručení dlužníkovi. Základem je tedy dostat výzvu do sféry dispozice dlužníka na věřiteli poslední známé adrese. Pokud se dlužník na takové adrese tedy nevyskytuje či si poštu záměrně nevyzvedává, nemůže taková skutečnost jít k tíži věřitele.
Závěr
Přestože zavedení institutu předžalobní výzvy byl zamýšlen jako prevence vymáhání pohledávek navýšených o poměrně vysoké náklady vynaložené na jejich vymáhání. V praxi se z tohoto institutu stala pouze formalita, která zvyšuje zatížení věřitele další povinností. V současné situaci je však nezbytné, pro úspěšné vymáhání pohledávky včetně nákladů tuto formalitu ze strany věřitele naplnit. Dlužníkům, kterým tato předžalobní výzva přijde, lze taktéž doporučit, aby se na věřitele (ať již pohledávku nároku věřitel oprávněně či ne) obrátili a na tuto výzvu reagovali. Přesto, že jde o relativně základní úkon v rámci vymáhání pohledávek, není radno předžalobní výzvu podle §142a občanského soudního řádu podcenit.