Spolek a jeho vznik

Spolek a jeho vznik

Spolek je jedinou korporací, tedy společenstvím osob, ať ji fyzických či právnických, která je upravena v občanském zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. ustanovení § 214-302). Spolek se v českém právním řádu objevil s účinností tohoto zákona, tedy k 1.1.2014, a nahradil tak občanské sdružení, které bylo do konce roku 2013 upraveno zrušeným zákonem o sdružování občanů (zák. č. 83/1990 Sb.).

Spolek, je sdružení osob definované zejména hlavním posláním spolku, upraveného ve stanovách, které je zpravidla pojícím prvkem mezi jednotlivými osobami, které jsou součástí toho kterého spolku. To vyplývá z ustanovení § 214 OZ, který stanoví že „osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek“. Hlavní účel spolku na rozdíl od obchodních korporací, není podnikání. Nejde tak o pravidelnou činnost provozovanou za účelem zisku, avšak zpravidla spíše o neziskovou činnost jako např. propagaci lidové tvorby, či ochrana přírody a životního prostředí. Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku.

Existencí spolků je naplňována princip volného sdružování občanů (osob) za účelem efektivnějšího sledování tohoto společného cíle. Vedle spolku pak samozřejmě český právní řád počítá i s dalšími formami sdružování osob, jako jsou obchodní korporace, které jsou však na rozdíl od spolku, zpravidla od počátku zakládány za účelem podnikání. Naopak veškerý zisk, který by spolku plynul z jeho činnosti, je spolek povinen využívat výhradně pro svou potřebu, tedy k naplňování jeho účelu, a to v souladu s ust. § 217 OZ

Vznik

Dohodnou-li se alespoň tři osoby na založení spolku, tj. na obsahu jeho stanov, dochází k jeho vzniku. Minimální počet osob, který zákon stanovuje, vychází ze zásady „tres faciunt collegium“, tedy „ttři tvoří spolek“. Je to minimální počet členů jak při založení spolku, tak po celou dobu jeho trvání. Spolek vzniká zásadně dvěma způsoby, a to

1. shodou zakladatelů na obsahu stanov § 218 OZ, nebo
2. usnesením ustavující schůze, § 222 OZ

Vzniká-li spolek postupem dle § 218 OZ, není nutné, aby se zakládající členové účastnili zakládající schůze, což v případě, že jsou budoucí členové od sebe vzdáleni, značně zjednodušuje založení spolku. V takovém případě je dostatečné, že na stanovách budou uvedeny jejich identifikační údaje jako jméno, adresa, datum narození, dále datum podpisu a podpis.

Založení spolku dle § 222 OZ, je odlišné. V tomto případě, je důležitá osoba svolatele, který nejenže připraví stanovy spolku, ale následně svolá ostatní zájemce o členství k ustavující schůzi (§ 222, odst. 2 OZ). Zde bude nutné předložit budoucím členům prezenční listinu, jejímž vyplněním a podpisem se má za to, že podaly řádnou přihlášku do spolku (§ 223 OZ).

Nejprve je nutno shodnout se na obsahu stanov. Povinnými náležitostmi jsou (§ 218 OZ):

1. Název a sídlo spolku: Název spolku musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí i zkratka „z. s.“ a nesmí být totožný s již zapsaným spolkem ve spolkovém rejstříku.
2. Účel spolku: Zde není spolek v definici svého účelu omezen. Účel však nesmí být v rozporu se zákonem nebo nesmí splňovat znaky podnikatelské činnosti, na kterou dopadá živnostenské oprávnění. Takové činnosti je povinen mít spolek zapsané ve vedlejší hospodářské činnosti.
3. Práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat.
4. Určení statutárního orgánu: Statutární orgán tvoří osoby oprávněné jednat jménem spolku. Stanovy určí, je-li statutární orgán kolektivní (výbor) nebo individuální (předseda). Stanovy mohou určit, že taktéž statutární orgán odlišný od těch v zákoně uvedených.

V případě, že osoby zapsané na prezenčním listě budou hlasovat proti přijetí stanov v předkládaném znění, jsou oprávněny od podané přihlášky (podpis na prezenční listině) odstoupit. O tom musí být učiněn záznam v listině přítomných opatřený podpisy odstupujícího a toho, kdo záznam učinil.

Zapsaný spolek může taktéž disponovat živnostenským oprávněním a vykonávat činnosti dle uděleného živnostenského oprávnění. Tyto činnosti pak musí mít spolek zapsány ve stanovách ve vedlejší hospodářské činnosti spolku a tyto je třeba uvést v tom znění, ve kterém je uvádí příslušné živnostenské oprávnění. Stále však platí, že veškerý zisk je spolek povinen použít pouze na náklady spojené s činností spolku a činností vedoucích k naplňování jeho účelu.

Vznik spolku

Přestože spolek je založen již jednáním zakladatelů podle ustanovení § 218 a § 222 OZ, vzniká, oproti staré právní úpravě, až zápisem do spolkového rejstříku (§ 226, odst. 1), jehož úpravu najdeme v zákoně č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických osob (rejstříkový zákon), a který je veden rejstříkovým soudem (místně příslušný krajský soud).

Je-li spolek založen, má-li schváleny stanovy, vč. povinných náležitostí, a má alespoň tři členy, je možné podat návrh na zápis spolku do spolkového rejstříku. K tomuto návrhu bude spolek přikládat nezbytné přílohy. Pro návrh na zápis spolku je obligatorně stanovena formulářová podoba, kdy tento formulář je dostupný na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti (viz níže). Návrh lze podat jak v listinné tak elektronické podobě, avšak v případě písemné podoby je třeba návrh opatřit úředně ověřeným podpisem osoby oprávněné jednat za spolek. To bude zpravidla statutární orgán. Návrh na zápis v elektronické podobě musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem podle zákona upravujícího elektronický podpis nebo zaslán prostřednictvím datové schránky osoby, jež návrh na zápis podává. K vyplnění formuláře je vždy nutné využít interaktivní formulář dostupný na stránkách ministerstva.

Návrh a přílohy

Návrh na zápis spolku podává navrhovatel. Tím je zpravidla statutární orgán zvolený na ustavující schůzi, či jiným způsobem (prostou většinou hlasů). Je-li statutární orgán kolektivní, jsou navrhovatelé všichni členové statutárního orgánu. To neplatí, udělí-li členové statutárního orgánu plnou moc s úředně ověřenými podpisy jednomu z nich, aby návrh podepsal.

K návrhu na zápis je nutné přiložit:

1. zápis z ustavující členské schůzeči zápis o shodě zakladatelů spolu se zápisem o volbě statutárního či jiného orgánu a schválení stanov, zde stačí neověřené podpisy
2. souhlas osoby, popř. osob, která, či které, jsou členy statutárního orgánu s tím, že budou zapsány do veřejného rejstříku a jejich čestné prohlášením o tom, že jsou svéprávné a nejsou v úpadku, s úředně ověřenými podpisy
   3. schválené stanovy podepsané předsedou (nebo jiným statutárním orgánem), stačí neověřené podpisy 4. 4. souhlas majitele nemovitosti, ve které má spolek sídlo, s úředně ověřenými podpisy, popř. souhlas jiné osoby, která má k nemovitosti obdobné právo.
3. v případě, že spolek vykonává vedlejší hospodářskou činnost, je přílohou i živnostenské oprávnění

Lhůty

V případě, že podaný návrh nebude bezvadný, vydá rejstříkový soud ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení návrhu usnesení, kterým vyzve budoucí spolek, resp. navrhovatele k odstranění vad návrhu nebo k doplnění chybějících listin. Pokud zápisu spolku nic nebrání, rozhodne o provedení zápisu rejstříkový soud do pěti pracovních dnů ode dne podání návrhu. Ve stejné lhůtě pak musí soud rozhodnout i o tom, že spolek nezapíše. Není-li spolek do spolkového rejstříku zapsán do třiceti dnů od podání návrhu na zápis a není-li v této lhůtě ani vydáno rozhodnutí o odmítnutí zápisu, považuje se spolek za zapsaný do spolkového rejstříku třicátým dnem od podání návrhu (§ 226 odst. 3 OZ).

Inteligentní formulář pro zápis spolku: https://or.justice.cz/ias/ui/podani